Předmětem prvního týdne tábora bylo téma Wednesday (hororový seriál). Cílem hry bylo vyhrát „Poeův pohár“ což byla série závodů a soutěží, které měly určit dominantní kolej. Koleje byly: Edgara Allana Poea, Annabel-Lee, Eleanory, Ophelie. Nakonec pohár vyhrály koleje Edgara Allana Poea a Eleanory. Poslední závod, jenž se konal ve vozítkách, bohužel druhému týmu nevyšel. I přes plánování vozítka, které bylo konstruováno tak, aby se v půlce závodů rozpadlo za účelem zmatení nepřítele. Bohužel druhá strana vyslala špehy, a proto byla více než připravena. Díky této strategii se jim celý závod podařilo vyhrát.
Předmětem druhého týdne tábora bylo podle nás velmi dobře vybrané téma „Rychlé šípy ve Stínadlech“. Na tento týden přijeli i mladší členové, tj. oddíl Veverek. My, Sokoli, jsme se zprvu na druhý týden moc netěšili, avšak po prvním týdnu jsme byli připraveni na vše. Hned první den nás vyhnali na slunce stavět “koleje” na rozdělovací třídě mezi Stínadly a Druhou stranou.
Cílem této hry bylo vymezit vontské (Sokolí) území, do kterého Druhostraníci (Veverky) nemohli vkročit. Druhý den Druhostraníci začali vydávat dva své časopisy. Jakožto odpověď jsme začali psát vontský časopis Dayly Won’t pod nakladatelstvím Líná Kočka. Mezitím, co se Vontové předháněli v tom, kdo najde první „ježka v kleci“ a stane se tak Velkým Vontem, rozhodli se Druhostraníci je špehovat. Svá zjištění zapisovali do dříve zmíněných dvou časopisů KiwiPis a Nočník. Ačkoli se ze začátku zdálo, že KiwiPis je lepší, Nočník ho nakonec překonal, i když byl psán týmem jednoho člověka v noci při světle svíček námi z lítosti dodaných. Oba tyto časopisy byly bulváry salátového vydání a Dayly Won’t je mnohonásobně překonal vzhledem, obsahem, popularitou i pravidelností (na toto hodnocení nemá naprosto žádný vliv to, že jsme byli jeho redaktory).
Poslední bitva mezi vontskými partami skončila velkou plichtou, výherce tedy musel být demokraticky odhlasován. Velkým Vontem se stala Amaj, vedoucí vontské party zvané Uctívači borůvky.
Zapsali: Šimon a Filip
